Regulace je ve spojení s virtuálními měnami (kryptoměnami) v poslední době často zmiňovaný pojem. Do popředí se dostala zejména v souvislosti s raketovým růstem ceny kryptoměn na konci minulého roku, kdy bitcoin vystoupal až ke 20 000 dolarům. To s sebou přineslo nebývalý zájem o kryptoměny mezi širokou veřejností a také mezi zákonodárci a dohledovými orgány. Větší pozornost začala být věnována ochraně investorů v souvislosti s primární nabídkou nových mincí (ICO, initial coin offering) a zabezpečením platforem, na nichž dochází ke směně kryptoměn ať už mezi sebou nebo za skutečnou měnu.
V mnohých státech došlo také ke vzniku samoregulačních orgánů. Ty mají za cíl nejen posílit bezpečnostní aspekty okolo obchodování s virtuálními měnami, ale pomáhají také zákonodárcům při tvorbě nové legislativy regulující virtuální měny nebo technologii blockchainu, která je základním stavebním kamenem mnohých virtuálních měn včetně bitcoinu.
V České republice je situace zatím poněkud odlišná. V tuto chvíli zde není zákon ani samoregulační orgán, který by se speciálně věnoval regulaci kryptoměn. Odborník na virtuální měny a hlavní ekonom finanční skupiny Roklen, Dominik Stroukal, si však nemyslí, že by bylo potřeba přijímat novou legislativu: „Všechno důležité už máme. Ano, jsou tu některé nevyjasněné detaily, ale raději bych nechal šanci, že někde zůstane malý problém, než že vznikne legislativa, která nebude se světem kryptoměn kompatibilní vůbec“, uvedl Stroukal.
Virtuální měny se nicméně v české legislativě již objevují. Jejich definice je uvedena v zákoně č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Zákon také vyjmenovává povinnosti, kterým podléhají subjekty poskytující služby spojené s virtuální měnou. „Tyto osoby mají mimo jiné povinnost identifikovat klienta, což se aplikuje například na burzy, které umožňují směnu virtuálních měn za peněžní prostředky“, říká k tomu Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení Ministerstva financí.
Tento zákon je alfou a omegou i pro bankovní sektor v České republice. Jeho ustanoveními se řídí i v případě převodů peněžních prostředků klientů z kryptoměnových burz, kdy jsou banky povinné věnovat větší pozornost určitým typům plateb. „Jelikož existují potenciální rizika zneužití k praní špinavých peněz, financování terorismu či jiné trestné činnosti nebo obcházení sankčních opatření, má banka nastavena pravidla, že takové transakce průběžně vyhodnocuje a v odůvodněných případech přijímá operativní opatření a obchod neuskuteční. A to v souladu se zákonem č. 253/2008 Sb.“, sdělila Radka Černá, tisková mluvčí Sberbank CZ. V praxi jsou však tyto situace ojedinělé. „Sberbank CZ v současné době nepřistupuje k omezování plateb klientů ve spojitosti s nákupy či prodeji kryptoměn“, doplňuje Černá.
Česká legislativa je dle názoru Ministerstva financí dostačující také pro otázku danění příjmů z nakládání s virtuálními měnami. Zdeněk Vojtěch z ministerstva vysvětluje: „Virtuální měna nemá povahu cenného papíru a nelze ji považovat ani za komoditu ve smyslu zákona o komoditních burzách. Při aplikování daňových předpisů u daní z příjmů se virtuální měna nepovažuje za bezhotovostní peněžní prostředek ani za elektronické peníze. Transakce s virtuální měnou jsou tak pro účely zákona o daních z příjmů posuzovány jako nákup a prodej věci.“
Na to by neměli zapomínat ani lidé spekulující na krátkodobý pohyb ceny kryptoměn. Vojtěch k tomu dodává: „Pokud například soukromá nepodnikající fyzická osoba zamýšlí spekulativní nákup a prodej například bitcoinů, byť se jedná ve své podstatě o směnu, vzniká příjem v okamžiku získání peněžních prostředků z jejich prodeje/směny, přičemž tento příjem bude klasifikován jako ostatní příjem z převodu jiné věci podle zákona o daních z příjmů. Dílčí základ daně je pak stanoven právě s ohledem na další vymezení pro ostatní příjmy zákona o daních z příjmů.“
Pokud jde o v úvodu zmiňované ICO, speciální právní předpis pro jejich regulaci, který by zvyšoval ochranu investora, nyní není potřeba. Současný legislativní rámec poměrně restriktivně pokrývá i tuto problematiku. Petr Kotáb z katedry finančního práva a finanční vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který se na problematiku virtuálních měn specializuje, upřesňuje: „ICO jsou již dnes výrazným způsobem omezeny, ne-li přímo podvázány pravidly o kolektivním investování, kdy neoprávněné shromažďování peněžních prostředků za účelem jejich investování je možné jen v rámci struktur regulovaných investičních fondů, přičemž takové fondy mají většinou zakázáno investovat do kryptoměn. Proto také legálních fondů virtuálních měn je velmi poskrovnu a žádné z nich neoperují v ČR nebo jiném členském státě EU.“
Zda je nynější zákonná úprava dostačující, ukáže až následující vývoj. Ten je v oblasti virtuálních měn velice rychlý a reakce zákonodárců a dohledových orgánů, pokud to situace vyžaduje, tak nemusí být vždy včasná. V tomto ohledu Česká republika postupuje v souladu s vývojem v Evropské unii, respektive inspirace pro regulaci virtuálních měn vychází z přístupů zahraničních regulátorů. Potvrzují to i Vojtěchova slova, dle kterého „Ministerstvo financí v současné době vyhodnocuje, jaké přístupy zaujaly některé země k regulaci virtuálních měn a jaké jsou důsledky regulace na trh virtuálních měn v těchto zemích. Závazná regulace však bezprostředně plánována není, což se samozřejmě může změnit s ohledem na vývoj trhu“.
Další instituce, která vykonává dohled nad finančními trhy a vývoj na trhu virtuálních měn doma i v zahraničí podrobně sleduje, je Česká národní banka. I ta zastává relativně liberální přístup k další možné regulaci kryptoměn v České republice. „Česká národní banka zatím nemá důvod změnit svůj dosavadní přístup, kdy není stoupencem tvrdých a preskriptivních regulatorních opatření v této oblasti. Na druhou stranu ale ani nechce, aby veřejný sektor přebíral roli jakéhosi „garanta" či „pojistky" pro privátní subjekty, které se v této oblasti pohybují a činí na vlastní riziko svá rozhodnutí. Česká národní banka proto v současné době nepracuje na žádném podnětu k legislativní úpravě v oblasti virtuálních měn“, uvedla Denisa Všetičková, mluvčí České národní banky.
Tato slova jsou rajskou hudbou i pro soukromé subjekty, které ve svém podnikání využívají virtuální měny pro platby. Největší český obchod s počítači a elektronikou Alza.cz, který přijímá platby za zboží i ve vybraných virtuálních měnách, je se současným stavem právního rámce dotýkajícího se virtuálních měn spokojen.Sdělila to Patricie Šedivá, tisková mluvčí společnosti: „Nynější legislativní situaci vnímáme jako dostatečnou, protože kryptoměny nejsou ani měny ani komodity. Výzvou nejen pro Českou republiku ale i celou EU je, aby se vyhnula nadbytečným legislativním zásahům a přeregulaci.“ Nevadilo by jí nicméně, pokud by dozorové orgány měly v tomto směru zveřejnit nezávazná doporučení.
K tomu možná v brzké době dojde. Jak potvrdil Zdeněk Vojtěch, Ministerstvo financí totiž uvažuje nad vydáním dokumentu určeného k informování české veřejnosti o rizicích spojených s virtuálními měnami. Dokument by měl vycházet z nedávno vydaného prohlášní evropských orgánů dohledu. V něm Evropský úřad pro cenné papíry a trhy, Evropský úřad pro bankovnictví a Evropský úřad pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění společně varovali mimo jiné před vysokou volatilitou virtuálních měn, technickými výpadky kryptoměnových burz či nedostatečnou transparentností při určování cen virtuálních měn.
I přes současný status quo okolo virtuálních měn v České republice není v budoucnu vyloučeno zpřísnění pravidel. K tomu může zavdat impulz i pondělní a úterní zasedání ministrů financí a guvernérů centrálních bank nejvyspělejších ekonomik světa, G20, kde jedním z diskutovaných bodů bude právě i přístup k regulaci virtuálních měn. Další rozvíjení a zpřísnění regulatorních požadavků do budoucna očekává i Petr Kotáb, podle nějž „to povede k postupné eliminaci hlavních výhod kryptoměn (decentralizace, rychlost, nenákladnost, [pseudo]anonymita)“. Zda tomu tak skutečně bude, napoví následující měsíce.