Českému kryptoprůmyslu by prospělo kvalitnější regulatorní prostředí, říká Andrea Stránská

Andrea Stránská, vedoucí strategie a rozvoje ve společnosti wBTCb, odpovídala v rozhovoru na otázky týkající se činnosti a produktů wBTCb, úskalí spolupráce s českými bankami a regulace kryptoprůmyslu v České republice. Poslední téma se dotklo i plánované pracovní skupiny pro crypto, která by měla brzy vzniknout pod křídly České FinTech Asociace.

Česká republika by dle Andrey Stránské potřebovala kvalitnější regulatorní prostředí pro kryptoměny, které by pomohlo vyjasnit pravidla zejména pro společnosti, které se v kryptoprůmyslu pohybují. K tomu by mohla přispět i připravovaná pracovní skupina pro crypto. Společnost wBTCb funguje na českém trhu již od roku 2014 a nyní nabízí českým i slovenským zájemcům koupi a prodej Bitcoinů za hotovost v síti Bitcoinmatů, která se postupně rozšiřuje. wBTCb zprostředkovává také nákup a prodej této kryptoměny v česko-slovenské síti trafik GECO a online na své obchodní platformě.

Redakce: Společnost wBTCb byla založena v dubnu 2014. V té době bitcoin zaznamenal od začátku roku propad o zhruba 50 procent. Bylo tehdy těžké najít zákazníky, kteří by mu důvěřovali?

Andrea Stránská: Když otec v roce 2014 společnost zakládal, tak se na něj veliké množství lidí dívalo jako na blázna, to je pravda. Nicméně jsme jako první crypto společnost v ČR vytvořili support v podobě fyzicky existujícího klientského centra. To moc nemá obdoby dodnes. Věříme, že to je jeden z faktorů, který podporuje důvěru nejen v nás, ale i Bitcoin. Kromě toho jsme tým lidí, který cryptu opravdu fandí. Tudiž pokud někdo přišel tehdy nebo dnes, rádi se s ním o Bitcoinu pobavíme i jen tak.

Redakce: Společnost nabízí nákup a prodej bitcoinu online i přes síť bitcoinmatů. O kterou ze služeb je větší zájem?

AS: Řekla bych, že zájem o služby online vs. cash je 50 na 50. Kromě vlastní sítě Bitcoinmatů máme ještě cash službu na trafikách GECO v České republice a na Slovensku. Ta zákazníkům umožňuje nakoupit a prodat Bitcoin na více jak 340 pobočkách v České republice a na Slovensku. Online služby jsou populární díky vyšším transakčním limitům, cash je zase pro spoustu zákazníků pohodlnější volba. Opravdu záleží na preferenci jednotlivce.

Redakce: Chystáte se do svého portfolia zařadit i jinou kryptoměnu, něž je bitcoin?

AS: Ano, rádi bychom. Vnímáme poptávku od našich klientů, že by byl o další kryptoměny zájem. Co nejdříve bychom chtěli přidat alespoň Litecoin. Na druhou stranu jsou naše platformy využívány především lidmi, kteří vidí Bitcoin jako investiční příležitost a stále vnímáme nejsilnější poptávku právě po Bitcoinu.

Redakce: Kdo je takovým typickým zákazníkem Bitcoinmatů?

AS: Náš typický zákazník je muž zhruba mezi 30 až 45 lety, který si chce zkusit zainvestovat. Samozřejmě naše zákazníky nelze takto generalizovat, já sama také nakupuji.

Redakce: Bitcoinová burza BitStock, jejíž služby vaše společnost nabízí, zatím není příliš využívána, alespoň co se počtu a objemu uzavřených obchodů na den týče. V čem tkví hlavní překážka, aby více získala na popularitě?

AS: Upřímně řečeno je to kapacita. Tím, že se toho v cryptu děje každý den tolik, tak asi neznám rychleji měnící se pracovní prostředí. Nyní máme rozpracováno více větších projektů, které se týkají nejen rozšiřování sítě Bitcoinmatů, ale zejména zahraniční expanze. I proto se P2P Bitstock (pozn. peer-to-peer) přejmenoval na Bitstock Market. V ČR zůstává EasyCoin, ale do zahraničí už jdeme jako Bitstock Online a Bitstock Partner. P2P Market má obrovský potenciál a platformě se plánujeme určitě věnovat. Jen nejde dělat všechno najednou. Bohužel.

Redakce: Všiml jsem si, že BitStock má své účty u vícero českých bank (mBank, AirBank, Česka spořitelna, Komerční banka). Je z tvého pohledu s bankami obecně v České republice dobrá spolupráce? Některé banky totiž mají tendenci vyhodnocovat kryptoměnové transakce jako rizikové.

AS: Spolupráce s bankami v České republice není dobrá. Neobviňovala bych přímo banky, ale spíše legislativu, která crypto zatím moc neupravuje. Tudíž banky pak logicky úplně netuší, jak danou společnost podnikající v cryptu uchopit. Já zastávám názor, že to nemusí být volba - buďto fiat, nebo crypto a nic mezi tím. Dle mého existuje způsob, jak tyto dva světy propojit a nechat je symbioticky fungovat. V tomto případě vidím jako ne úplně šťastné vyjádření ze strany České národní banky „sice neškodit, ale ani nepomáhat a nechránit”. To ve finále znamená, že pokud tu chcete poctivě podnikat v crypto oblasti, tak musíte plnit zákonem pro to předepsané podmínky. Ale když máte problém například s bankou nebo jakýkoliv jiný, nemáš se vlastně kam obrátit a nikdo ti nepomůže. A to si myslím, že není správné. Dobře, tak ať tedy mám svoje povinnosti, ale tím pádem i logicky vznikající práva. Anebo naopak. Jinak je to diskriminační a není to fér.

Redakce: Prospěla by českému kryptoprůmyslu regulace, která by cílila na kryptoměny například v podobě samostatného zákona?

AS: Určitě ano. V současné chvíli visí nad cryptem hodně legislativních otazníků, kdy kolikrát ani samotné orgány nevědí, jak k dané problematice přistupovat. A tak by to být nemělo. Vytváří to pak akorát tak chaos, který znemožňuje cryptu stát se běžnou součástí každodenní reality.

I proto jsem se rozhodla založit českou crypto asociaci. V současné chvíli to bude mít podobu pracovní skupiny pod Českou FinTech Asociací. Ta myšlenka se mi rodila v hlavě cca půl roku, když jsem na různých akcích potkávala lidi z crypta a ve finále si říkala, že tu vlastně řešíme všichni velmi podobné problémy. Jenže řešení bylo doposud individuální a nekoncepční. A to bych ráda změnila. Věřím, že v připravovaných zákonech, které se týkají například AML a KYC (pozn. anti-money laundering a know your customer – pravidla proti praní špinavých peněz a řádná identifikace zákazníka), má mít i crypto svoje místo.

Redakce: Pracovní skupina pro crypto tedy bude nápomocna při tvorbě legislativy dotýkající se kryptoměn?

AS: Stoprocentně tomu nápomocná bude, jinak bych to nedělala. Tento týden proběhne první setkání lidí, kteří projevili zájem se na něčem takovém podílet. Jsou tak jak fyzické, tak právnické osoby. Osobně bych byla velmi ráda, kdyby se nám tam čas od času podařilo dostat jako hosta pana Mojmíra Hampla, který se ke cryptu za Českou národní banku vyjadřuje nejvíce. Bylo by skvělé prolomit ty ledy a začít spolupracovat.

Redakce: Co by mělo být její hlavní náplní a kdo by měli být členové?

AS: Člen může být kdokoliv, koho crypto zajímá a není mu lhostejná jeho budoucnost v České republice. Rozumím kritikům, kteří mi psali, že crypto má být přeci mimo systém a zcela anonymní. Že regulaci nepotřebuje. Respektuji jejich názor, ale ten můj na crypto je odlišný. Nepotřebuji si volit buď a nebo. Chtěla bych, aby se ty systémy doplňovaly a dokázaly jeden z druhého benefitovat. Jsem z businessového prostředí a cítím, že podmínky pro podnikání by zde mohly být přívětivější. To by dle mého mělo být hlavní nápní skupiny - myslet na a chránit naše zájmy a zároveň prokázat, že crypto není sprosté slovo, ale příležitost pro všechny.