Člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) a zároveň ředitel Banky pro mezinárodní vypořádání Benoit Coeuré publikoval ve Financial Times článek s názvem „Bitcoin není odpovědí k bezhotovostní společnosti“. Na textu se podílela také Jacqueline Loh, vedoucí pracovnice z Banky pro mezinárodní platby (BIS). Článek se v reakci na zprávu BIS zamýšlí nad možností vydávání virtuálních měn centrálními bankami a pointa textu v rezervovaném postoji k této úvaze není první svého druhu, jelikož opakuje již některé dříve zmíněné závěry. Článek nicméně dává představu o pozici Evropské centrální banky před nadcházejícím jednáním ministrů financí a guvernérů zemí G20, kde se očekává i diskuze o kryptoměnách.
Autoři v článku na úvod také zopakovali již nespočetněkrát zmiňované argumenty o neužitečnosti bitcoinu pro platby a jeho malém využití ve společnosti. Zde však opomenuli uvést i další kryptoměny, které z technického hlediska skýtají zajímavější možnosti než bitcoin a jsou také využívány pro platby. Navíc zatím je logicky příliš brzy na mainstreamové využití kryptoměn jako platidla. Samotné peníze také nebyly jediným uznávaným platidlem po pár letech od jejich uvedení do oběhu našimi předky. V některých zemích jako například v Rusku navíc existuje riziko zákazu kryptoměn jako platidla a všeobecně nejasné regulatorní prostředí akceptaci bitcoinu a dalších kryptoměn zpomaluje.
Autoři dále narážejí na volatilitu bitcoinu, když tvrdí, že bitocin nelze brát jako uchovatele hodnoty a přirovnávají investování do něj ke hře v kasinu. Nepopírají však, že současné kryptoměny mohou být průkopníkem bezhotovostních plateb. Jako příklad uvádějí severské státy, kde dochází k výraznému omezování hotovosti.
V textu dále zaznívá otázka, zda by centrální banky měly vydávat digitální měny (digitální měny centrálních bank, CBDC). Současné peníze totiž spotřebitelé získávají prostřednictvím komerčních bank. V případě vydávání digitálních měn centrálními bankami by tento systém byl ohrožen a s ním i pozice komerčních bank. Tím by mohla být ohrožena i celková finanční stabilita. Autoři se zamýšlejí nad tím, zda je vůbec CBDC potřebné? Argumentují tím, že současné nastavení bankovních služeb již umožňuje bezhotovostní transakce 24 hodin sedm dní v týdnu. Připouštějí však, že pokud by hotovost měla zmizet úplně, nelze zcela spoléhat výlučně na komerční banky. Takovou situaci nicméně v dohledné době nepředpokládají s tím, že poptávka po bankovkách v mnoha zemích stále narůstá.
Pokud by CBDC měly být vydávány, neměly by být napadnutelné hackery a neměly by být příliš anonymní. Zde zaznívá v textu opět protiargument o nevhodnosti nadměrné kontroly držitelů CBDC ze strany centrálních bank. Závěr z těchto úvah je ten, že je třeba tyto otázky důkladně promyslet v dlouhodobém horizontu a že odpověď na ně se bude lišit země od země.
Autoři také v textu odmítají CBDC založené na technologii blockchainu, které by byly zaměřené na finanční instituce. Souhlasí, že takovéto tokenizované formy digitálních měn centrálních bank by mohly potenciálně pomoci při procesech spojených s clearingem a vypořádáním plateb. Opět však zmíněnou úvahu vyvracejí s tím, že v tuto chvíli testování těchto možností nepřineslo uspokojivé výsledky.
Článek je uzavřen uznáním pozitivní role bitcoinu pro mezinárodní platby, skrze které tak usnadňuje online nákupy v zahraničí či zasílání peněz zahraničních pracovníků zpět domů. Jako protiargument jsou však uvedeny zdlouhavost plateb, menší transparentnost a větší náklady než u vnitrostátních plateb. Autoři opět jaksi pozapomněli na ostatní kryptoměny, které tyto otázky mají potenciál řešit (nejčastěji zmiňovanou měnou je XRP) a v budoucnu možná i samotný bitcocin.