Evropský parlament na svém včerejším zasedání drtivou většinou schválil novelu směrnice o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu. Ta se mimo jiné snaží o zavedení povinnosti řádné identifikace klientů z řad kryptoměnových burz a subjektů poskytujících úschovu kryptoměn v peněženkách, která by byla srovnatelná s opatřeními požadovanými po bankách. Novela vstoupí v platnost tři dny po jejím zveřejnění v oficiálním věstníku EU. Členské státy EU pak budou mít 18 měsíců na její transpozici do vnitrostátního práva.
Potřebu úpravy směrnice zdůvodňuje Evropský parlament zejména bezpečnostními hrozbami a ochranou spotřebitele. V tuto chvíli dle autorů novely nemají v EU kryptoburzy a peněženky pro úschovu virtuálních měn povinnost identifikovat podezřelou činnost. Panuje proto obava, že by takovéto služby mohly být využívány například teroristickými uskupeními nebo pro účely praní špinavých peněz. Řešení spatřuje Evropský parlament v možnosti sledovat používání kryptoměn. To však evidentně nebude dostačující, neboť kryptoměny je možné směňovat i mimo výše uvedené platformy, ostatně stejně jako klasické peníze.
Za důležité tak členové Evropského parlamentu považují možnost vnitrostátních finančních orgánů propojit adresy virtuálních měn s totožností majitele virtuální měny. Navrhují také, aby se uživatelé (vlastníci kryptoměn) sami dobrovolně hlásili příslušným úřadům. K evidenci by měla sloužit centrální databáze totožnosti uživatelů a adres peněženek, která by měla být přístupná vnitrostátním finančním orgánům. Kryptoburzy a peněženky pro úschovu virtuálních měn pak mají mít dle směrnice povinnost registrovat se.
Novela směrnice také zpřesňuje pojem virtuální měna. Tu chápe jako „digitální reprezentaci hodnoty, která není vydána či garantována centrální bankou ani orgánem veřejné moci, není nutně spojena se zákonně stanovenou měnou a nemá právní status měny či peněz, je však fyzickými nebo právnickými osobami přijímána jako prostředek směny a může být elektronicky převáděna, uchovávána a obchodována“. Evropský parlament ve svém postoji ke směrnici také připoušttí využití kryptoměn pro investice či platby, což potvrzuje i výše zmíněná definice kryptoměn jako prostředku směny. Oproti nedávno zveřejněné výroční zprávě Evropské centrální banky, kde je uvedeno, že „používání kryptoměn jako platebního prostředku, účetní jednotky a uchovatele hodnoty nelze brát za dané“, se tak jedná o mírnější tón.
Směrnice také definuje poskytovatele virtuálních peněženek jako „subjekty poskytující služby, jejichž cílem je ochraňovat jménem klientů soukromé šifrovací klíče za účelem držení, uchovávání a převodu virtuálních měn“. Důležité je také doporučení Evropského parlamentu vyjádřené v jeho postoji k možné blokaci transakcí ze třetích zemí, pokud se u těchto zemí budou vyskytovat významné nedostatky v opatřeních namířených proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Co se významnými nedostatky myslí, však text nezmiňuje. Potenciálně tak může dojít k situaci, kdy nebude možné obchodovat na některých kryptoburzách nesplňujících unijní podmínky.
Dle zmíněného postoje Parlamentu by tak členské státy měly vyžadovat, aby povinné osoby ze třetích zemí uplatňovaly opatření zesílené hloubkové kontroly klienta za účelem řízení a zmírňování těchto rizik. Opět ne příliš jasná formulace, která však vychází z právního základu směrnice, která ponechává prostor pro vlastní úpravu členským státům.