Evropská centrální banka zveřejnila svou výroční zprávu za rok 2017. Obsáhlý dokument se v části boxu 7 nazvané Inovace malých plateb věnuje také virtuálním měnám. U těch vychází z již dříve použité definice ve svém dokumentu z roku 2015 s názvem Schémata virtuálních měn, kdy je neoznačuje za virtuální měny, nýbrž za pouhé „digitální zobrazení hodnoty“. Vysvětluje to tím, že virtuální měny nejsou, tak jak by tomu u měn mělo být, emitovány ani centrální bankou, úvěrovou institucí nebo institucí pro vydávání elektronických peněz. ECB také tradičně varuje před rizikovostí investování do virtuálních měn vzhledem k jejich vysoké volatilitě.
V kontextu inovací malých plateb upozorňuje na nutnost rozlišovat nástroje a řešení, které již jsou regulovány na úrovni EU a „jsou v měně, jež představuje konkrétní pohledávku vůči vydávající centrální bance na straně jedné, a vznikem virtuálních měn jako bitcoin na straně druhé“.
Banka ve Zprávě nicméně nenastínila své další kroky v této oblasti a její vyjádření je spíše v rovině hodnocení virtuálních měn jako takových. Z předchozích vyjádření představitelů banky včetně jejího prezidenta Maria Draghiho vyplývá poněkud rezervovaný postoj k možné snaze virtuální měny na úrovni EU regulovat s tím, že se nejedná o úkol, který by se banky týkal.
V nynější Zprávě uvádí, že virtuální měna nemá právní základ a je neregulovaná. Pozitivně pak hodnotí roli Eura, naproti tomu za virtuálními měnami dle ECB „nestojí žádná vydávající autorita a jejich používání jako platebního prostředku, účetní jednotky a uchovatele hodnoty tedy nelze brát za dané.“
ECB také upozorňuje na dopady na spotřebu energie, které jsou dle ní horší než u ostatních digitálních platebních systémů, jelikož „algoritmus pro ověřování transakcí vyžaduje značné množství energie na zpracování a tedy elektřiny.“