Guvernér Bank of England Mark Carney se ve svém projevu, který měl být přednesen dnes na půdě Edinburgh University ve Skotsku, vyjádřil také ke kryptoměnám. Vzhledem k bestii z východu, jak se v Británii přezdívá nynějšímu nepříznivému počasí, se guvernér do Skotska nedostal a projev tak byl sdílen médii a samotnou bankou. V textu se Carney zaměřuje na peníze jako takové, jejich tradiční definici a historii a obširně se věnuje fenoménu dnešní doby, kryptoměnám. Ty hodnotí jednostranně, nesnaží se nalézat řešení problémů, na které poukazuje a mnohdy účelově zmiňuje negativa Bitcoinu, aniž by bral v potaz jiné kryptoměny, u kterých se tyto nedostatky neobjevují.
Kryptoměny guvernér Carney zahrnuje do skupiny elektronických peněz, z nichž jako příklad uvádí Bitcoin, Ether a Scotcoin. Dále se ve svém projevu snažil argumentačně podpořit pozici britské libry jako jediného zákonného platidla v Británii. Svou argumentaci podpírá především o silné institucionální krytí měny. Za největší konkurenty měny pak považuje právě kryptoměny, které se dle něj libru snaží vytlačit.
Volatilita a vysoké transakční poplatky znemožňují využití jako platidla
Dle Carneyho kryptoměny fungují jako peníze jen do určité míry a jen pro někoho. Jsou špatným uchovatelem hodnoty, jelikož jsou vysoce volatilní. Za příklad dává srovnání volatility TOP10 kryptoměn podle tržní kapitalizace s americkými akciemi, kdy u kryptoměn byla změřena 25x vyšší volatilita. Jejich hodnota je závislá na důvěře, což vede k efektu bubliny. Omezené množství Bitcoinu může dle guvernéra vést v budoucnu k deflaci a ještě větší volatilitě cen, pokud by měl být využíván jako zákonné platidlo.
Stejně tak Carney nevidí kryptoměny jako fungující prostředek směny. Uvádí, že ve Velké Británii žádná z velkých společností kryptoměny nepřijímá jako platidlo a v USA z 500 největších online prodejců tak činí velmi malá část. Transakce jsou pomalejší a nákladnější než-li je tomu u libry s tím, že transakční poplatek u Bitcoinu se ke konci roku 2017 vyšplhal až na 40 liber. Platba kartou u obchodníka naproti tomu stojí 8 pencí, online převod 19 pencí.
Carney také poukazuje na energetickou náročnost těžby Bitcoinu, kdy tato by dle statistik mohla pokrýt dvojnásobek roční spotřeby elektřiny Skotska. Srovnává spotřebu sítě kreditních karet VISA, která je mnohem nižší než u Bitcoinu, přestože zpracovává 9000násobně více transakcí.
Kryptoaktiva, co s nimi?
Vzhledem k tomu, že mnoho policymakerů, jak Carney dále sděluje, kryptoměny nepovažuje za měny, ale za určitý druh aktiv, rozhodl se je ve shodě s těmito osobami ve zbytku svého projevu nazývat kryptoaktivy. Následně pak uvádí výčet klišé příznaků, které je populární kolem kryptoměn zmiňovat v souvislosti s jejich kritikou, tedy jejich zneužitelnost pro kriminální účely. Sem řadí financování terorismu, praní špinavých peněz, daňové úniky atd. Vzhledem k podílu kryptoměn menším než 1 % světového HDP je však nevidí jako hrozbu pro finanční stabilitu.
Kryptoměny respektive kryptoaktiva jsou dle něj mnohem riskantnější investice než-li tradiční finanční aktiva. Je to dáno vysokou volatilitou způsobenou tržní fragmentací, kde relativně velká množství kryptoměn jsou držena malým počtem hráčů, což usnadňuje cenovou manipulaci.
Carney dodává, že úřady se musí rozhodnout, zda kryptoaktiva zakázat, regulovat či integrovat. Sám se kloní k jejich regulaci, která by je přiblížila ke standardnímu finančnímu systému. Regulatorní přístupy s ohledem na přeshraniční charakter a decentralizovanou povahu kryptoměn by pak dle něj mělo řešit nadcházející zasedání zemí skupiny G20 v Argentině.
Naopak pochvaly se od něj dočkala technologie, kterou kryptoměny využívají. Distributed ledger technology (sdílená účetní kniha), může být užitečná v mnoha oblastech, od zdravotnictví až po dopravu.
Trochu jiný pohled na věc
Mnoho z projevu by se dalo vzít za své. Kryptoměny v současné podobě nemají dostatečný potenciál být uznávaným stabilním platidlem a bez přepočtu na fiat měny se vzhledem ke své volatilitě nyní neobejdou. Co se investování týče, tržní roztříštěnost a nedostatečná regulace burz je také problematická. Zmenšuje se tak důvěra v celý systém a nevytváří kvalitní podmínky pro širší zapojení jak malých tak i institucionálních investorů.
Carney však mnohdy účelově vypichuje negativa spojená s jednou konkrétní kryptoměnou, logicky s Bitcoinem. Vysoké transakční poplatky, které u Bitcoinu zmiňuje, jsou mnohem nižší u Litecoinu a prakticky zanedbatelné například u XRP. Navíc jako příklady plateb uvádí platby vnitrostátní. Kdyby srovnával platby například z Británie do Ruska, britská libra by oproti Litecoinu a mnohým dalším vyšla na hlavu poražena, jelikož se transakční náklady mohou vyšplhat do stovek až tisíců liber v závislosti na velikosti posílané částky. Nemluvě také o ztrátách způsobených nutností konverze měn.
Ke Carneyho argumentu, že britská libra je podporována silným institucionálním zázemím a kryptoměny nemají žádnou přirozenou hodnotu lze uvést, že mnohé kryptoměny naopak hodnotu mají a to v jejich využití právě oním tvořícím se institucionálním zázemím. Vlastnosti, které tuto hodnotu zvyšují, jsou rychlost zpracování transakcí, nízké náklady transakcí a škálovatelnost kryptoměn, tedy flexibility jejich technických vlastností umožňující reagovat na jejich zvýšené využívání.
Energetická náročnost ano, ale…
Malé využití kryptoměn při běžném obchodním styku jako jsou nákupy v obchodě je určitě pravdou. Zde je ovšem nutné podotknout, že Bitcoin existuje pouze necelých 10 let a drtivá většina kryptoměn mnohem kratší dobu. Na to, aby si získaly mainstreamové pokrytí a celosvětové akceptování je tedy poněkud brzy a bylo by vskutku překvapením, kdyby tomu tak již v tomto roce bylo.
Pokud jde o energetickou náročnost těžby Bitcoinu, nelze s tímto názorem úplně souhlasit ve smyslu, že zatěžuje životní prostředí více než-li tomu je při využívání klasických peněz. Jednak těžba je časově omezená a již teď se řeší, jak efektivně využívat třeba přebytečné teplo vzniklé při těžbě v těžařských farmách, které by například mohlo sloužit k zahřívání skleníků. Omezení se na srovnání Bitcoinových transakcí s transakcemi sítě VISA dosti pokulhává. Je nutné brát v úvahu mnohé jiné elektronické platební systémy využívající klasické měny. Dále je potřeba zohlednit i samotnou výrobu hotovostních peněz, jak papírových bankovek tak i mincí. A konečně také je třeba zohlednit infrastruktury, která oba systémy drží při životě. V případě klasických měn se tedy jedná o centrální banky a další orgány, ono institucionální zázemí, o kterém Carney hovoří. Zde jsou náklady na jeho fungování resp. jejich ekologická stopa dosti výrazné. V případě kryptoměn se mimo těžařskou komunitu vesměs jedná o jednotlivce a jejich osobní počítač nebo telefon, tedy nástroje, které běžně využívají i u elektronického bankovnictví. Dále pak provozovatele elektronických peněženek či burz kryptoměn.
Celkově lze považovat projev za jednostrannou nekonstruktivní kritiku kryptoměn, kde cílem není nalézt jejich vhodné místo jako platidla vedle existujících národních měn. Carney se ani nesnaží o hledání návrhů způsobů, kterým by mohly být řešeny jeho kritické poznámky. Záměrné nazývání kryptoměn kryptoaktivy jen podtrhuje jeho skeptický postoj. Jediné pozitivum vidí v samotné technologii kryptoměn, kterou považuje za katalyzátor budoucího rozvoje v mnoha oblastech. Nutno podotknout, že banka ke konci roku pracovala na vytvoření vlastní kryptoměny. Od tohoto záměru začátkem ledna upustila z obavy před možným přelitím zákazníků komerčních bank k centrální bance s cílem využívat novou digitální měnu. Tím měl hrozit odliv kapitálu z komerčních bank.