Je všeobecně známo, že těžba kryptoměn a zejména bitcoinu spotřebovává velké množství elektrické energie. Především během kryptohorečky na konci loňského a začátkem tohoto roku se objevily v médiích zprávy o srovnáních spotřeby energie při těžbě bitcoinu se spotřebou různých menších zemí. Z nové studie nyní vyplývá, že těžba bitcoinu a jeho forku bitcoinu cash může na konci roku 2018 představovat půl procenta celosvětové spotřeby elektrické energie.
Autorem analýzy zveřejněné v odborném recenzovaném časopise Joule je nizozemský konzultant a specialista na blockchain působící v PricewaterhouseCoopers, Alex de Vries. Svá tvrzení opírá také o údaje z webu Digiconomist, který sám založil. Na něm je zveřejněný Bitcoin Energy Index, který ukazuje průběh spotřeby elektrické energie obou bitcoinů v čase s podrobnými údaji a srovnáními. Níže uvedené grafické vyjádření spotřeby elektřiny při těžbě pak ukazuje, že za poslední rok došlo k jejímu více než ztrojnásobení.
Údaje o zemích jsou v Indexu nicméně uvedeny za rok 2015 a srovnání tak není příliš aktuální, jelikož spotřeba elektřiny je u bitcoinů uváděna za jeden rok do dnešního dne. Těžba bitcoinů tak spolykala 67,58 TWh, zatímco Česká republika před 3 lety spotřebovala 67,3 TWh. Loňská roční spotřeba elektrické energie v České republice byla podle údajů Energetického regulačního úřadu 61,877 TWh. Bitcoin tak již Česko překonal a jeho podíl na celosvětové spotřebě elektrické energie neustále roste, přičemž v současnosti činí 0,30 procent.
De Vries také uvádí, že největším problémem není nárůst podílu na spotřebě celosvětové energie jako spíš to, že většina této energie pochází z tepelných elektráren v Číně. Zanechaná tzv. uhlíková stopa je tak větší než by se mohlo zdát.
Autor studie své závěry o růstu podílu na spotřebě energie opírá o zvyšování zájmu o těžbu bitcoinu s růstem jeho ceny. V tomto případě dochází k zapojení většího množství těžebních přístrojů. U nich De Vries podrobně rozebírá technické parametry a jejich vliv na spotřebu elektřiny. Studie také zmiňuje plány na výrobu milionů nových Antminerů společností Bitmain v tomto roce, kdy jejich plné využití může dále podstatně zvýšit spotřebu elektřiny.
Jako jistá řešení situace jsou uvedeny Lightning Network a také srovnání nákladů těžby s cenou těžených bitcoinů. Studie se nicméně nezaobírá dalšími kryptoměnami. De Vries vytvořil ještě další index, byť zatím v podobě beta verze, sledující spotřebu elektřiny a to tentokrát etherea. Podle něj se tato kryptoměna podílí na celosvětové spotřebě téměř desetinou procenta a je zde také předpoklad dalšího růstu.
I přes tyto pro mnoha kritiky zmiňované negativní aspekty má bitcoin a s ním i ostatní kryptoměny velký potenciál. Za jeho zrodem stála mimo jiné touha po finanční svobodě, která s sebou přináší nezávislost na stávajícím finančním systému, který si již prošel několikerými krizemi. Stejně tak například televize, rádio, pračka a další spotřebiče nejsou nutně potřeba pro to, aby člověk žil na určité úrovni, ale přinášejí buďto zlepšení kvality života nebo informovanost a s ní také možnost činit lepší, svobodnější rozhodnutí. Spotřebovávají však také velké množství energie. Podobně současný finanční systém, kam se nepočítají jen transakce učiněné v digitálním prostředí ale také celé zázemí nutné pro jeho fungování, tj. bankovní domy, mezinárodní instituce, produkce bankomatů, platebních terminálů, oběživa atd., zanechává značnou uhlíkovou stopu a jeho „ekologická výhoda“ tak nemusí být taková, jak by se na první pohled mohlo zdát.