Přinese globální monitoring kryptoaktiv více kapitálu do kryptotrhu?

Výbor pro finanční stabilitu (FSB), který koordinuje přípravu regulace a její projednávání v rámci skupiny 20 nejvyspělejších ekonomik světa (G20), vytvořil rámec pro sledování vlivu kryptoaktiv na celkovou finanční stabilitu. Rámec je výsledkem březnového jednání ministrů financí a guvernérů centrálních bank skupiny, které se dotklo i regulace kryptoměn a které pověřilo Výbor, aby jej do července tohoto roku vytvořil. Cílem je snížení rizik pro spotřebitele, ochrana investorů, zajištění integrity trhu a také finanční stability.

FSB na vytvoření rámce a jeho praktické implementaci spolupracuje také s dalšími mezinárodními institucemi z oblasti finančních služeb a to s Výborem pro platební a tržní infrastrukturu (CPMI) nebo Bankou pro mezinárodní platby (BIS). Z rámce lze vyčíst, jaké krátkodobé až střednědobé ukazatele hodlá FSB sledovat a odkud bude dané údaje čerpat. Důležitá je srovnatelnost údajů v čase a napříč různými jurisdikcemi.

Trh kryptoaktiv pod drobnohledem

Rámec by měl poskytnout informace o možném vlivu trhu kryptoaktiv na celkovou finanční stabilitu. Mezi zjišťovanými údaji tak jsou základní tržní statistiky, které jsou měřeny tržní kapitalizací celého kryptotrhu a tempem a rozsahem jeho růstu. Tyto údaje spolu s dalšími, jako je přísun a odtok fiat měn do/z krpytotrhu nebo nové ICO projekty, jsou vnímány jako důležité ukazatele možných dopadů na bohatství, pokud by mělo dojít k výraznému propadu kryptotrhu. Míra využití obchodování na páku, zapojení institucionálních investorů (zejména bank) do kryptotrhu, obchodované objemy, počet a typ subjektů clearingu a další ukazatele jsou pak důležité pro zhodnocení možného přenosu rizik z kryptotrhu na širší finanční systém.

Relativně těžší pak bude změřit důvěru v trh, tedy odhodlání na kryptotrhu obchodovat nebo investovat. Ta se bude měřit na základě kvalitativních údajů, které bude FSB získávat od svých členů v rámci pravidelných setkávání a telefonických konzultací. Dalšími vyhodnocovanými oblastmi týkajícími se kryptoměn budou platby a jejich vypořádávání a srovnání volatility a korelace mezi hlavními kryptoměnami na jedné straně s dalšími aktivy jako například zlato, měny nebo akcie.

Krok správným směrem, ale…

Na první pohled se jedná o poměrně robustní rámec. Mnohé údaje, zejména ty kvantitativního charakteru, však může FSB získat relativně snadno z otevřených zdrojů a nebo od spolupracujících institucí, mezi které patří zejména již zmíněná BIS a Mezinárodní měnový fond (IMF). Je však také možné, že sběr některých údajů bude znamenat další požadavky na administrativy členů FSB a dalších zemí a nepřímo pak také na jimi (v budoucnu) regulované subjekty. To se může potenciálně týkat například hlášení údajů o obchodování na páku nebo plateb kryptoměnami.

Tato „institucionalizace“ kryptosvěta „shora“ však může také hrát pozitivní roli při vábení velkého kapitálu do kryptotrhu, kde takto vznikne větší předvídatelnost chování trhu s kryptoměnami a jistota na základě množství údajů poskytnutých renomovanými mezinárodními institucemi. Na druhou stranu není vyloučeno, že FSB a další mezinárodní organizace z finančního světa zneužijí tyto nové nástroje k honu na čarodějnice a případnému útoku na kryptoměny, pokud by docházelo k jejich masivnímu přijetí jako platebního nástroje a tím pádem ohrožení tradičního měnového systému. To však ukáže až praxe v následujících měsících a letech.

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *